Svatý otče, předem mého dopisu přijměte, prosím, ode mne co nejsrdečnější pozdravy.
Ráda bych vyjádřila politování nad tím, že jsou mezi námi tací, kteří si Vás dovolují kritizovat za to, že jste v době, kdy jste stál v čele Kongregace pro nauku a víru, kryl sexuální zločiny kněží. Nevěřím, že by Vás měl někdo hanět pro list, vydaný z moci tohoto úřadu ve smyslu zákazu předávání pedofilních duchovních světskému soudu, současně jste v něm zapověděl hovořit o zločinech na dětech po dobu dvaceti let. Nevěřím, i když každý ví, jak je takový list pro všechny kněží závazný. Jednal jste jistě dle svého nejlepšího přesvědčení a ve víře, že tak církvi činíte nejlépe. Ostatně za činy katolických kněží jste se dávno omluvil. Když jste, později jako hlava katolické církve, označil vysvěcení ženy na kněžku jedním z nejvážnějších porušení církevního práva, podobně jako jím je sexuální zneužívání dětí, nemám pochyb, že víte nejlépe, proč jste k tomuto, hnidopichům jistě poněkud kontroverzně znějícímu nařízení, dospěl.
Spekulace o možném srovnávání těchto přečinů jsou jistě liché. Váš Pontifikát je mimořádně obtížný a to zdaleka nejen v té souvislosti, že se těžko Vaše Svatost vyhne srovnávání s Vaším předchůdcem papežem Janem Pavlem II., kterého navíc lid nejen katolický tolik miloval. Přeji Vám ve Vaší nelehké službě mnoho krásných chvil a nádherných pocitů ze služby lidem volajícím po opětovném pozvednutí člověka tam, kde jest jeho místo, totiž se vší hrdostí a svobodou k němu patřící, před tvář Boha jediného, Stvořitele světa.
Věřte, kdybych Vám nepsala ve věci velmi naléhavé a veskrze vážné, nedovolila bych si žádat Vás o trochu Vašeho vzácného času. Předem děkuji a slibuji, že se pokusím být co nejstručnější.
Přejdu tedy ihned k věci. Svatý Otče, píši ze země uprostřed Evropy, země, která na rozdíl od názoru hrstky pesimistů oplývá strdím a mlékem, tak, jak tomu bylo dobách dávných. Máme se v naší malé zemi opravdu dobře, dílem proto, že Češi vždy byli národem lidí nadaných ať už na poli vědeckém nebo kulturním, dílem proto, že máme v naší krásné vlasti vládu, která zemi moudře a rozvážně spravuje. Zvlášť jeden muž, dle mého skromného soudu, nad jiné vyniká. Miroslav Kalousek je mužem obzvláště prozíravým a rozvážným. Nebýt jeho, ochránce naší budoucnosti a bijce lidí, kteří krádežemi a korupcí naši zemi těžce zkouší, neměli bychom se tak dobře, jak jsem Vám psala. Tento muž je naším ministrem financí. O jeho kvalitách jsou přesvědčeni i v Evropské Unii, neboť byl zvolen jedním z nejlepších ministrů financí tohoto uskupení, které se shodou nepříznivých okolností a možná i ďábelských úradků momentálně hroutí. Dovolila bych si požádat Vaši Svatost, aby její pozornosti neunikla tato významná postava současné české společnosti. Vím, že je mimořádně odvážné ba přímo troufalé ode mne, řadové členky katolické církve, dovolit si někoho doporučit k beatifikaci.
Snad by Svatý Otec přihlédl k faktu, že se tento dobrý katolík nemalou měrou zasazuje v procesu přiznání důstojného postavení katolické církve u nás a s tím spojeného majetkového vyrovnání. Pokud by Svatý Otec dovolil, vím o minimálně jednom zázraku, který se skrze toho pána stal. Opakovaně nám naději vléval do žil, že naše hospodářství si rok od roku polepší a hle, potvrdila se jeho slova, máme se nadobyčej lépe! Slovy tohoto divotvůrce, máme se jako jistá hovádka boží v žitě. Lidé se radují a o jeho budoucím blahodárném působení pro lid vezdejší téměř nikdo nemá pochyb, stejně tak o tomto nad slunce jasném zázraku.
Jeden stín mu přece vrásek přidělává. Přesto, že BIS se snaží udržovat v zemi pořádek, monitorovat a domlouvat lidem, aby nenarušovali poklid naší mladé demokracie, existuje skupina toužící narušit pořádek, volá po defenestraci a svrhnutí vlády, vlády, snažící se, seč jí síly stačí, abychom se měli všichni úžasně. Při takové nebezpečné situaci vyvolávající možné rozsáhlé nepokoje, by se i Miroslavu Kalouskovi, Bůh ochraňuj tohoto skvělého muže, mohlo něco stát. Kdyby ten předobrý muž o život přišel, pak by jistě mohl proces jeho beatifikace ihned započnout, protože by mu již, jak věřím, nic v cestě nestálo.
Prosím tedy co nejuctivěji, Svatý Otče, abyste neopomenul Miroslava Kalouska, muže nevšedních kvalit, neboť nikdo neví, co nám zítřek nachystá a dobrých katolických vzorů není nikdy dost.
S úctou a přáním všeho dobrého Kateřina Ryšavá
V Praze dne 12. února 2012
