Televizní záběry z bouřících se athénských ulic znovu doprovázejí poznámky o líných Řecích a pracovitých Němcích či Francouzích.
Jenže při analýze řeckého dluhu by se nemělo zapomínat, že v Evropské unii je to právě Řecko, které dlouhodobě vydává největší podíl svého hrubého domácího produktu na vojenství. Podle údajů European Defense Agency, v roce 2009 Řecko vysoce převyšovalo ve vojenských výdajích na hlavu průměr Evropské unie: vydávalo 535 euro na obyvatele, zatímco unijní průměr byl 392 euro (v Česku to bylo 215 a na Slovensku 178 euro vojenských výdajů na hlavu).
A nejen to: jak upozorňuje Stockholmský institut pro výzkum míru (SIPRI), Řecko s 11 miliony obyvatel bylo v letech 2006 a 2009 mezi pěti největšími dovozci zbraní ve světě. Ještě mezi roky 2008 a 2009 stouply vojenské výdaje Řecka z 5,81 na 6,24 miliard eur. Loni ovšem klesly o více než 10 %.
Ani to není celý příběh řeckého dluhu. Podle SIPRI, v letech 2006 až 2010 byly Athény největším dovozcem zbraní z Německa a třetím největším zákazníkem francouzských zbrojovek.
Jak tedy vznikal řecký dluh vůči německým a francouzským bankám?
