Kniha  Mohlo to jít také jinak s podtitulem  Průvodce polistopadovými roky od Jaroslava Teplého  je chronologicky řazený soubor autorových komentářů a článků publikovaných v letech 1990-2006. Námětem jsou nejen vnitřní záležitosti ČR, ale i jiná aktuální témata té doby jako např. Kosovo, náš vstup do EU, EU sama o sobě atd.. Ke knize je přiložen kompaktní disk s digitálními versemi francouzskou a českou autorovy první knihy napsané v roce 1972 a vydané francouzsky (samizdat) v roce 1976 (Economie Nationale de la Tchécoslovaquie Contemporaine), česky 1990 pod názvem "Socialismus v čs. národním hospodářství" , digitální verse má titul "Rekonstrukce čs. postsocialistického hospodářství" . Tato starší kniha podává velmi neobvyklým, ale praktickým způsobem popis socialistického systému. Není vědecká, ani čistě ekonomická, neobsahuje žádné grafy, matematické výpočty a pod. Je naprosto srozumitelná i čtenářům se základním vzděláním. Do rukou tak dostává čtenář možnost srovnat socialistické období s polistopadovým z méně obvyklého úhlu, protože autorův pohled na věci je od běžných názorů domácích i zahraničních dosti odlišný.

Kniha stojí momentálně Kč 220  např. v Neoluxoru na Václavském náměstí v Praze, kde ji mívají na skladě. Koupit ji lze také u Kosmase v Perlové ulici  nebo v internetovém obchodu  www.kosmas.cz.  Tu starší je možno si stáhnout na českém internetu pod shora uvedenými tituly., 

Studie Michala Pullmanna se zabývá dynamikou přestavby v Československu 1985–1989. Představuje jednak první přehled dějin československé přestavby, jednak analyzuje předpoklady pozdějšího zhroucení diktatury. Podle ústředního argumentu se v přestavbě hroutil nikoliv systém útlaku, ale rozpadala se schopnost aktérů dosahovat na každodenní úrovni konsensu o základních otázkách existujícího uspořádání. Historickosémantická metoda je zde použita pro rozkrytí procesu, v němž se rozpadal hypernormalizovaný jazyk 80. let a v němž došlo ke specifické implozi státněsocialistického establishmentu.

Vydalo vydavatelství SCRIPTORIUM, 240 stran, 185 Kč.

V souvislosti se 70. výročím napadení Sovětského svazu 22. června 1941 hitlerovským Německem se objevila ve sdělovacích prostředcích řada článků, které se snažily přinést jiný pohled na sedmdesát let staré události. Jejich problémem byla často skutečnost, že se zakládaly na domněnkách, fabulacích nebo přímo nepravdách, jejichž jediným smyslem je postavit v duchu historického revizionismu rovnítko mezi nacistické Německo a Sovětský svaz. O to cennější potom je, když se objeví nová a kvalifikovaná práce renomovaného autora, jako je tomu v případě knihy „Nepřítel je na Východě – tajné plány Hitlera na válku proti Sovětskému svazu v roce 1939" od německého historika Rolf-Dietera Müllera.

Dne 2. května 2011 oznámil Bílý dům světové veřejnosti, že byl zabit nejhledanější terorista světa, Usáma bin Ládin. Autor knihy, David R. Griffin se k tomu 6. května vyjádřil v tomto smyslu: prezident Obama řekl, když hovořil o vojenské operaci, při které byl zabit Usáma bin Ládin, že spravedlnost byla vykonána.

Veřejnosti byla rafinovaně vnucena zkratka, že když byl bin Ládin zastřelen, byl i muž, který stál za útoky z 11. září 2001 po zásluze potrestán. Vláda Spojených států amerických nicméně nikdy nepředložila důkazy o tom, že by tyto útoky byly provedeny Usámou bin Ládinem a jeho Al-Kájdou.

V září 2001 slíbil tehdejší ministr zahraničí Colin Powell, že předloží tyto důkazy, ale den poté změnil svůj názor a prohlásil, že většina důkazního materiálu spadá do režimu "tajné".

Zejména po událostech, které se odehrály začátkem května 2011, se stává kniha Davida R. Griffina, Usáma bin Ládin: Mrtvý nebo živý, která je nyní předložena našemu čtenáři v češtině, znovu velice aktuální zejména v patřičném kontextu temných zpravodajských her, neustálé mediální manipulace veřejnosti, nehorázných lží politických elit a v neposlední řadě trestuhodného mlžení a zastírání pravdy o teroristických útocích z 11. září 2001. Takovouto  anotací představuje svůj vydavatelský počit nakladatelství Disident Press. V záplavě informací na téma bin Ládina, které přinesly v poslední době sdělovací prostředky, se může zdát, že již nic nového se nemůžeme dovědět. Útlá publikace - má 100 stran - nás může přesvědčit o opaku.  

Stát blahobytu, nebo kapitalismus? je souborem vybraných článků doyena české ekonomie Miloše Picka. Zasvěceně a čtivě analyzují hospodářský vývoj Československa a České republiky od roku 1989 do současnosti. Autor přináší pohled, který se nebojí kriticky zhodnotit naši ekonomickou transformaci a její dopady na českou společnost. Klausovu transformaci dává do kontextu s neoliberálním tažením podle Washingtonského konsenzu, všímá si také vývoje v ostatních postkomunistických zemích, analyzuje čínský hospodářský zázrak a přináší svůj pohled na příčiny a východiska ze současné finanční a hospodářské krize. V druhém vydání, které se právě oběvuje na trhu, jsou nové jsou dvě poslední kapitoly (Globální krize a společnost svobody, Globální krize a sociální stát) a doslov.

Vydalo nakladatelství Grimmus.

Monografie autorů Antonína Rašeka a Miloše Balabána primárně analyzuje současný politický, ekonomický a bezpečnostní vývoj Brazílie, Ruska, Indie a Číny a jejich předpokládaný vývoj. V monografii je věnována pozornost jejich vzájemné spolupráci v rámci neformálního, ale stále více politicky a ekonomicky vlivného seskupení "BRIC" a též vztahům všech čtyř zemí s Evropskou unií a Spojenými státy americkými. Součástí monografie je i přehled klíčových statistických údajů o ekonomickém postavení "BRIC" v globálním měřítku.

V roce 2010 vydalo nakladatelství Karolinum. 

Válka v Iráku, tsunami na Cejlonu, zátopy v New Orleans... těchto a podobných neštěstí umí dobře využít podnikání jistého typu, jež Kleinová nazývá "kalamitním kapitalismem". Zatímco se postižení vzpamatovávají z otřesu, nadnárodní kapitál už se usídluje na zpustošeném území, a tam, kde byla před katastrofou veřejná zařízení sloužící nejširšímu obyvatelstvu, rostou hotely, kanceláře a další budovy a podniky v soukromých rukou, rozhojňující soukromý kapitál. Zkrátka přicházejí obvyklé demokratické mechanismy, protože v krizové situaci je přece třeba sáhnout k mimořádným, rychlejším prostředkům. Stejně jako ve své předchozí knize Bez loga (2005) dokládá autorka tyto alarmující skutečnosti množstvím statistických dat, faktů, rozhovorů s účastníky řečených událostí i vlastních výzkumů. Kniha poprvé vyšla v roce 2007, a dnes, kdy celý svět debatuje o ekonomických problémech, ještě získává na aktuálnosti.

Knihu vydalo  ve spolupráci s nakladatelstvím Argo Nakladatelství Dokořán, s.r.o. -  http://www.dokoran.cz.

.

Když na plénu ÚV KSČ v listopadu 1989 navrhla Jiřina Švorcová do funkce generálního tajemníka místo Miloše Jakeše Rudolfa Hegenbarta, Jan Ruml už ve Špalíčku patřil mezi nejradikálnější členy Občanského fóra (OF). Proč se tajemný Hegenbart rozhodl promluvit až po jedenadvaceti letech? Proč Jan Ruml podrobil pozdější revizi své zpočátku až příliš militantní názory? Proč Stanislav Devátý byl  v listopadových dnech ukrýván před českými zákony v tehdy ještě socialistickém Polsku? Kde jsou kořeny nevyhnutelné-ho rozkladu socialistického systému podle Štrougalových poradců Nevařila a Sedláka? Komu vadil už těsně po revoluci jeden z nejodvážnějších a také nejpronásledovanějších disidentů Petr Uhl? O tom všem  a také o mnohém jiném je tato kniha. Mnozí z jejích protagonistů poprvé otevřeně promluvili právě až po více než dvou desítkách let. Odhalují tak mnohé záhady  17. listopadu 1989.

Knihu je možné koupit v knihkupectví nebo přímo u vydavatele Nakladatelství BVD - navštivte stránky·http://www.bvd-knihy.cz/.

Kniha zkoumá vazby mezi procesem globalizace a stále častějšími krizemi vrcholícími současnou hospodářskou recesí. Jako zlom představuje 70. léta 20. století a následné tažení neoliberalismu. Analyzovány jsou hluboké změny ve světové ekonomice: nadvláda finančního sektoru, moc nadnárodních firem, nové podoby spekulace či vzestup skupiny BRIČ. Autorka vychází ze systémové teorie a modelu tzv. Kondratěvových vln, s jejichž pomocí načrtává i několik různých scénářů možného budoucího vývoje. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. (*1977) přednáší ekonomii na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, kde vede Katedru politologie a společenských věd. Je spoluautorkou knih Energetická bezpečnost – geopolitické souvislosti (2008) a Energetická bezpečnost: reakce na krizi (2009).

Ilona Švihlíková je - dovolujeme si připomenout - také autorkou několika sešitů projektu Pro a Proti, které Res publica připravuje v rámci společného projektu s Vysokou školou mezinárodních a veřejných vztahů Praha.

Knihu vydalo Grimmus nakladatelství.